Obsah článku
Hodný a způsobný potomek je snem mnoha rodičů. Nutno dodat, že těch nepoučených!
Poslušnost k autoritě je v našich končinách brána jako ctnost. Rodiče jsou uneseni z vlastní dovednosti, kterou dokázali, že jejich syn nebo dcera neodmlouvají, sedí tiše, plní svěřené úkoly, chodí spát, kdy je jim určeno a světe div se, klidně se uprostřed hry zvednou a splní úkol, který jim jejich maminky a tatínkové právě určili. Myslí si, že mají právo se dívat svrchu na ty druhé táty a mámy, kteří si mohou plíce vymluvit, když žádají po svém potomkovi, aby se pohyboval v hranicích chování, které vytyčili. A nutno dodat, že společnost „těm úspěšným“ nebude váhat vyslovit obdiv.
Děti jsou od přírody neposlušné!
Mají neodolatelnou touhu poznávat okolní svět všemi smysly a také všemi způsoby, na které přijdou. Neohlížejí se napravo, ani nalevo a životem se doslova baví. Své rodiče milují, ale díky své přirozenosti prostě hned nedají na jejich doporučení, prosby, žádosti a už vůbec ne křik a výhrůžky. Pokud mají to štěstí, že jejich tatínkové a maminky jsou rození diplomaté, kteří mají cit pro stanovování mantinelů ve výchově a ještě navíc disponují vrozenou schopností být v určitých věcech důslední, jejich poslušnost se vyloupne úplně sama a objeví se ve formě zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí a samostatnost se sebevědomím tak akorát.
Jestliže se ale narodily do rodiny dospělých, kteří své děti vedou a řídí na každém kroku, komunikaci uznávají jen tu jednosměrnou směrem k dítěti, anebo hranice chování posunují, jak momentálně potřebují a o zásadovosti vědí jen z doslechu, začne dřímat pod zdánlivou poslušností minimální vůle a určitá odevzdanost, které se nejednou překlopí v neutuchající drzost, sobectví a odcizení.
Budoucnost poslušného dítěte je více než nejistá!
Nevychovávejte doma cvičenou opičku, která se pouze naučí plnit příkazy, být zticha a plnit představy jiných! Riskujete, že v budoucnu vymění pouze vaši „autoritu“ za jinou a rozhodně to nemusí být žádný dobrák, který to bude myslet s vaším synem nebo dcerou jako vy. Podle nepsaného zákona přitažlivosti je mnohem pravděpodobnější, že narazí na schopného manipulátora, který je jakýmkoliv směrem může zneužít.
Na místo toho stanovte pravidla, kterým bude dítě rozumět a naučte ho, že mohou mít klidně jiný názor, ale musí vše umět přijatelně vyjádřit a vydiskutovat. Doveďte ho k umění kompromisu a hlavně mu buďte příkladem!
Takové prohlášení opravdu hezky vypadá, ale jak ho konkrétně dostat do denního života?
Skoro každý rodič zažil ten naprostý pocit vzteku a bezmoci, když už snad po desáté o něco své dítě požádá a reakce je nulová. Problém není v tom, že by vás děti neslyšely, ale ony vás prostě nevnímají. A NENÍ TO JEJICH CHYBA!
Míček je na vaší straně a vy můžete využít několik metod, jak zlepšit nebo úplně znovu nastavit základní pravidla pro komunikaci, která povedou k něčemu jinému než vašemu rozčílení a křiku.