Archiv rubriky: Příběhy čtenářů

Můj syn je gay

Redakce

Nejsem člověk, který odsoudí někoho, jen proto, že je jiný, než ostatní. Naopak dokážu být tolerantní a trpělivá. Navíc k lidem, kteří jsou odlišní od ostatních, jsem vždy byla otevřená, ale jen do té doby, dokud jsem nezjistila, že můj syn je také jistým způsobem odlišný.

Papírové štěstí

Redakce

Syn se narodil v lednu, takže své první Vánoce strávil víceméně na klíně rodičů či prarodičů. O to víc si užil Vánoce o rok později, tedy v necelých dvou letech. Fascinovaně zíral na světýlka na stromečku i na hromadu dárků pod ním.

Náš výlet za slony

Redakce

Moje malá holčička miluje slony. Sbírá jejich plyšové napodobeniny. Miluje jejich keramické sošky. A když jí povolíte si vybrat pohádku, na kterou se bude koukat, v největší pravděpodobností po tisíce shlédnete Bimba. Rozhodla jsem se proto jí vzít na výlet do Pražské zoo, aby se mohla pokochat pohledem na reálného slona.

Kam závislost na automatech zavedla naši rodinu

Redakce

Myslela jsem si, že mám úžasného muže. Pracoval na poměrně vysokém postu, nosil domů dostatek peněz a byl výborným manželem i otcem. Vždy se k nám choval s úctou a moc pěkně, byl na něj spoleh. Naše paní sousedka byla ze staré školy a vždy říkávala, že takovou krásnou rodinu už dlouho neviděla a já jsem si toho byla vědoma, proto jsem si našich vztahů vážila a byla jsem za ně strašně šťastná.

Můj táta schizofrenik

Redakce

Tak zákeřná psychická nemoc. Snad každý člověk umí definici schizofrenie – „rozdvojená osobnost.“ Ale dokud si člověk sám tuto nemoc neužije, tak nikdy nepozná, jakou sílou v sobě skrývá. Samozřejmě, že je rozdíl, zda tato nemoc přepadne staršího člověka anebo muže, který je manželem a otcem dětí.

Dětský svět se musíme naučit chápat a být jeho součástí

Redakce

Pokaždé, co se podívám na prcka od své kamarádky, si uvědomím, jak je důležité být okamžitou součástí všeho, co děti prožívají. Jsme jejich vzorem, mají v nás oporu. Nechápou, když je odsouváme bokem se slovy „teď ne“ nebo „počkej“. Pak čekají a čekají – a kolikrát se ani nedočkají. Všimněte si někdy, jejich pohledu očí, který se při odmítnutí náhle promění ve smutek, když je přehlížíme.