Termín “první puberta” se vztahuje k období, které předchází pubertě, a označuje fázi vývoje dětí mezi 8 a 12 lety. Toto období se někdy nazývá také jako “předpuberta” nebo “pubertální přechod”. V této fázi se začínají projevovat některé příznaky, které jsou typické pro pubertu, jako například změny v náladách, zvýšená citlivost, zájem o opačné pohlaví a změny v tělesném vývoji (např. růst výšky, první příznaky vývoje pohlavních orgánů).
Je důležité si uvědomit, že to, že váš syn viděl omylem porno, je běžný jev, zejména v dnešní digitální době. Níže jsou uvedeny některé kroky, které můžete podniknout, aby vašemu synovi pomohli se s tím vyrovnat…
Empatie a porozumění pro druhé lidi jsou nesmírně důležité pro kvalitní mezilidské vztahy, ať už ve škole, na pracovišti nebo v rodinném životě. Jak pomoci dítěti rozvíjet empatii? Nejprve mu vysvětlete, co znamená empatie a proč je důležitá. Můžete mu vysvětlit, že empatie znamená být schopen si představit, jaké to je být na místě někoho jiného a cítit se tak, jak by se ten člověk cítil.
Matka je první přítelkyní své dcery, která ji provází celým životem. Je to první vztah, který holčičky zažívají, a tak není divu, že dynamika mezi matkou a dcerou bývá velmi intenzivní. To, co začíná základními lidskými potřebami a čistým zbožňováním, se může časem začít změnit v napětí až nenávist. Proč?
Smrt blízkého člověka je pro dospělé bolestná a komplikovaná, ale pro děti, které se se ztrátou setkávají poprvé, může být stejně matoucí jako rozrušující. Zvláště v současné době, kdy roste počet lidí, jež umírají v souvislosti s pandemií COVID-19, kterou minimálně školní děti vnímají na vlastní kůži, je třeba vědět, jak jim umět říct tuto špatnou zprávu. Je přitom několik cest, jak je můžete podpořit, a věcí, které můžete při jejich truchlení očekávat.
Děti narozené během pandemie koronaviru mají výrazně nižší verbální, motorické a celkové kognitivní schopnosti než děti narozené před ní. Tvrdí to alespoň výzkumníci z americké Brownovy university ve svém šokujícím průzkumu z minulého a tohoto roku.
Výchova synů a dcer je tak delikátní a neopakovatelnou záležitostí každé rodiny, že najít dvě mámy a dva táty, kteří by měli úplně shodné názory, jak na to, prostě nejde. Samozřejmě, že existuje spousta manuálů, které shrnují dosavadní osvědčené přístupy k dětem, ale na druhé straně se co chvíli vyrojí nové výchovné experimenty, o nichž vůbec nemůžeme říct dopředu, jaký dopad budou na děti mít.
Nejčastější rozepře v rodině, jejíž pevnou součástí jsou i děti, vyprovokují rozdílné názory otců a matek na jejich výchovu. Pokud chybí vůle se domluvit, jestliže partner nespolupracuje nebo dokonce sabotuje snažení toho druhého, doplatí na to nejenom atmosféra domácího krbu, ALE PŘEDEVŠÍM JEJICH POTOMCI!
Na první pohled to vypadá, že váš potomek je nemocný. Nebo má alespoň nějakou poruchu chování. Jak jinak si vysvětlit jeho neustálé povalování a odpor k aktivitám, které ostatní děti prostě dělají? Stalo se něco zvláštního? Nepřetěžují ho v té škole? Udělali jsme jako rodiče někde chybu? Nebo je to věkem? Vždyť ještě donedávna byl docela normální!
