Papírové štěstí

Asi nikdy v životě jsme nebyli tak rychle navečeřeni. Malého dárky tak fascinovaly, že jsme se rozhodli „dospělácké“ štědrovečerní aktivity zkrátit na minimum. K dárkům se vrhl doslova po hlavě a okamžitě začal vytahovat krabice a balíčky a rozdělovat je všem kolem sebe. Co dodnes nemohu pochopit je, že dítě, které neumělo číst, se skoro vždycky přesně trefilo a dárek dostal skutečně ten, komu byl určen.

Náš mrňous si samozřejmě rozbalil i svoje dárky, ale daleko víc než kostky a leporela ho fascinovaly papíry a stužky. Během pár minut vytvořil vedle stromečku kupu zmačkaných papírů, v které se úplně ztratil. Tak tak jsem stačila vytahovat ty stužky. Přece jen jsem se bála, aby si je třeba neomotal kolem krku. Pohled na chechtající se dítě, které trhá papírovou horu, byl k nezaplacení. Bylo to prostě naše vánoční papírové štěstí.

Napsat komentář