Když se narodila naše první dcera, byli jsme nadšení a plní očekávání. Uvědomili jsme si však, že rodičovství přináší nejen radosti, ale i výzvy. Jak se naše dcera vyvíjela, hledali jsme s manželkou způsoby, jak s ní trávit kvalitní čas. A tak jsme objevili jedno z nejkrásnějších dobrodružství – společné čtení, které se stalo nedílnou součástí našeho rodinného života. Čtení, které jsme považovali dříve za běžný každodenní rituál, se proměnilo na nezapomenutelnou zkušenost.
Obsah článku
Čtení jako most mezi generacemi
Jednou z nejlepších věcí, které jsme při společném čtení zažili, je to, jak se čtení stalo mostem mezi námi a naší dcerou. Zatímco některé děti tráví hodiny před obrazovkami, my jsme se rozhodli využít knihy jako nástroj pro komunikaci. Vybírali jsme různé příběhy, od klasických pohádek po současné příběhy z různých koutů světa. Zjistili jsme, že čtení zdánlivě jednoduchého textu může obohatit naši dceru v mnoha ohledech.
Například jsme jednou četli knihu „Kocour v botách“. Naši dceru zaujala hlavní postava kocoura a jeho dobrodružství. Nejenže se smála těm vtipným okamžikům, ale také jsme s ní mohli probírat morální ponaučení příběhu. To vedlo k zajímavým diskuzím o odhodlání a důvtipu, což posílilo naši vazbu a pomohlo jí vytvářet si vlastní názory.
Čtení tak nejen rozvíjí slovní zásobu, ale také podporuje kritické myšlení. Zajímavý fakt, který mě osobně překvapil, je ten, že děti, které pravidelně čtou s rodiči, mají vyšší úroveň emocionální inteligence než ty, které k tomu nemají příležitost. Společné čtení tedy není jen o rozvoji jazykových dovedností, ale i o posílení vztahu a emocionální celistvosti.
Vytvoření čtecí rutiny
Abychom si společné čtenářské chvíle užili naplno, rozhodli jsme se vytvořit si čtecí rutinu. Každodenní čtení se stalo ozdobou večerního rituálu před spaním. Naši dceru tím uklidníme a připravíme na spánek. Při čtení jsme si všimli, jak láskyplně se učí o hodnotách jako je přátelství, odvaha a laskavost.
Dali jsme si záležet také na výběru knih. Ačkoli jsme se zaměřovali na příběhy, které mají hlubší význam, snažili jsme se také o zábavnost. Barevné ilustrace, zajímavé postavy a napínavé zvraty – to všechno přispělo k tomu, že naše dcera se každé večer s radostí těšila na další kapitolu. Navíc jsme si občas zakoupili audioknihy, což nám umožnilo knihy poslouchat i při cestování a jiných činnostech.
Hlavní myšlenkou našeho přístupu bylo vytvoření příjemné atmosféry, kde si všechny postavy ožily a příběhy dostaly nový náboj. Čtení se tak stalo nejen povinností, ale především zábavnou aktivitou, na kterou jsme se všichni těšili.
Společné čtení jako inspirace pro kreativitu
Dalším pozitivním výsledkem našeho čtecího dobrodružství byla rozvinutá kreativita naší dcery. Inspirace z příběhů vedla k tomu, že začala vymýšlet vlastní pohádky a příběhy. Jakmile jsme přečetli například dobrodružství Malého Prince, maličko se do toho vžila a rozhodla se, že napíše svůj vlastní příběh o malém mimozemšťanovi, který přistál na Zemi.
Tato fascinace příběhy jí také pomohla překonat obavy a strachy, které v dětství často provází. Naučila se vyjadřovat své emoce, které se spojovaly s různými postavami. To byl, pro nás jako rodiče, cenný moment, kdy jsme viděli, jak čtení může mít pozitivní vliv na sebepoznání dítěte.
Na závěr bych chtěl říci, že naše společné čtení není jen o slovech v knihách, ale především o zážitcích, které si budujeme jako rodina. Ať už se rozhodnete číst klasiku, současné příběhy či pohádky, důležité je sdílení, komunikace a láska, která se v těchto chvílích vyjádří. Čtení nás spojuje a vytváří vzpomínky, které přetrvají. To je to pravé kouzlo společného čtení.
