O domově

Byt byl úplně nový, krásně prosluněný. Mou euforii ještě prohluboval fakt, že se mi v mé bance podařilo usmlouvat měsíční splátku ve výši, která byla podstatně nižší než cena mého dosavadního nájmu. Ejhle, nový byt a ještě jsem hýřila penězi! S platební kartou jsem vyrazila na obhlídku obchodů. Brzy jsem zjistila, že můj nestandardně malý byt potřebuje nestandardní vybavení, bohužel za nestandardní peníze. Jelikož v bytě chyběla kuchyňská linka a já jsem plánovala vařit, volba byla jasná, za uspořené peníze budu mít dokonalou kuchyň. Několikero večerů jsem strávila vymýšlením a kreslením, mazáním a kreslením, trháním a kreslením.. S podrobným nákresem v ruce jsem se rozhodla domluvit schůzku s doporučeným panem stolařem. Po schůzce u mě v bytě jsem nabyla dojmu, že se jedná o zkušeného řemeslníka, který se od počátku se jevil velmi vstřícně.. Vše bylo domluveno, doladěno do detailu.. a já se začala těšit. Dohoda s panem stolařem byla jasná. Dvě odlehčené police nahoru a pod ně lehounkou a vzdušnou skříň s malým pultem. Uplynuly dva týdny. Nastal den „D“. Bohužel jsem se z pracovních důvodů nemohla zúčastnit samotné montáže. Pan stolař měl však mou důvěru, tudíž obdržel klíče od mého nového, avšak dosud nezabydleného domova. Z práce jsem natěšená spěchala do mého pátého patra. Po vstupu do kuchyně/obývacího pokoje/ložnice jsem pozbyla hlasu. Kdo mě zná, ví, že k takovému jevu dochází velmi výjimečně. Před sebou jsem viděla dvě odlehčené police nahoře a po nimi lehounkou a vzdušnou skříň s pultem, který ležel na obrovské dřevěné kouli. Pan stolař si vyložil mlčení jako neschopnost mé osoby pod vlivem pozitivních emocí projevit radost. Skromně pronesl: „Mně se to tak zdálo lepší..“

O pár hodin později se dostaví na prohlídku nového bytu mí dva sourozenci. Bratr jediným pohledem obhlédne celý byt, ve kterém je jen kuchyňská linka, obrovská dřevěná koule, knížky, postel a na ní asi deset polštářů. Načež pronese: „A proč tu máš tolik polštářů?“ Mladší sestra obhlédne postel s deseti polštářky, podívá se pod ní, zapátrá pohledem po pokoji, načež položí otázku ona: „A kde jsou?“ Holt, každý máme o přiměřeném množství, velikosti, barvě či útulnosti jiné představy.

Nechci tu doporučovat obchodní domy či řemeslníky. Chci jen napsat, že mám ráda, když při návštěvě poznám, kdo tam vlastně bydlí. Domov nemusí právě kopírovat nejnovější trendy, ale ani být naplněn jen starým nábytkem. Důležité je, aby se v něm dobře bydlelo právě vám. Abyste se rádi vraceli.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This is a Success Notification
Leverage agile frameworks to provider.
Scroll to Top
Web vyrobili ve Webklient.cz