Vzácné chvíle s pohádkou


{loadposition reklamni3}

Říkat, jak významný a výchovný efekt má pohádka, by bylo nošením dříví do lesa. Faktem ale zůstává, a to je pro dnešní dobu typické, že se málo čtou nebo vypráví dětem pohádkové příběhy. Je méně času, je to pohodlnější pustit zprostředkovanou pohádku a myslet si, že je to v pořádku a vlastně to vyjde nastejno. Není to tak.

Je pravdou, že filmové zpracování je efektní, tvůrčí a poutavé, rádi to dětem dopřejeme, ať mají příjemný zážitek. Ale mluvené slovo, odezírání artikulace a vzácně blízký kontakt, kdy má dítě momentálně mámu nebo tátu jen a jen pro sebe, jsou nenahraditelné. Pro dítě jsou to výjimečné chvíle plné blízkosti a citového naplnění. I když vám to nepoví, cítí se šťastné.

S pohádkou se sladce usíná

Je to hezký zvyk, přečíst nebo vyprávět dítěti před spaním pohádku. Může se číst na pokračování nebo si vyberte nějaký krátký příběh. Účel splní i říkanka, básnička nebo rozpočítadlo. Pokud se bude dítěti básnička líbit, po několikerém opakování ji začne říkat s vámi a postupně se ji naučí.

Zkuste třeba tuhle:

Co děláš sluníčko, když v noci spím?

V obláčku, na mráčku přemýšlím.

Hvězdičkám pošeptám, kdy bude den,

paprskem nahlédnu do oken.

Po obloze jdu a jdu,

nikdy očka nezavřu.

Napsat komentář