Vlastimil Marek
Právě naopak. Takže nechápu ženy, které si neustále stěžují. Jeden téměř typický dotaz: To se vám to píše o porodech, když nemusíte rodit. Tělo zvláště ženu přece hrozně omezuje: jak vypadá, jak nefunguje, pravidelné omezení menstruací, puberta, těhotenství, přechod… Jiná napsala: Být ženou nemá žádnou cenu. Je to neceněná profese v ústraní společnosti, odsouzená do přízviska s negativním nádechem žena v domácnosti, žena na mateřské, tvor, který nerozumí podstatným věcem, a má mozek zanesený plenami a laktací a dětskou kaší. Pokusím se tedy nejen oběma nespokojenkám naznačit, že lidské tělo, zvláště to ženské, je zázrak: jen si toho všimnout.
| {loadposition reklamni3} |
Shrnu fakta, známá již delší dobu: ženské tělo je odolnější, lépe snáší nepohodu, a zvlášť co se týká komunikace daleko výkonnější, než tělo mužské. Je také desetkrát citlivější na celém povrchu. Ženský mozek je hemisférově propojenější (žena tak umí dělat více věcí najednou, například to, co muž nedokáže: zároveň mluvit, a zároveň naslouchat – třeba při telefonování nebo debatě s kamarádkou). Holčičky mluví dříve než chlapečci a mluvením žena odpočívá. Ženě stačí poodhalit výstřih nebo vyhrnout sukni, a muž jí klečí u nohou. Oblá žena, která nepodlehla diktátu gayů (coby módních návrhářů) anebo svodům tzv. emancipace, se pak přirozeně stává královnou svého partnera s neobyčejnou mocí.
Všechny hormonální změny, kterými ženské tělo musí projít (puberta, těhotenství, porod, přechod, a hlavně neustálý cyklus menstruace) nejsou handicapem, naopak, poskytují ženě znovu a znovu možnost napravit, co bylo případně nedokonalé. Tak jako při meditaci v chůzi, každý začátek dalšího menstruačního cyklu může být, a někdy snad i bývá, počátkem „nového“ (opraveného, lepšího) života. Puberta holčičku změní v mladou ženu, přičemž její mozek přestaví a přistaví celou řadu částí (aby byl připraven na těhotenství a mateřství). Podobně pak se mozek těhotné restrukturalizuje v rámci těhotenství. Zatímco muž musí mozek i tělo cvičit a usilovně namáhat, aby je (po)změnil, ženám stačí jen být (a otěhotnět a zdravě porodit). Těhotenství samo přitom tělo těhotné léčí (i z dlouhodobých zdravotních potíží, soudí se že kmenovými buňkami vyvíjejícího se děťátka).
Porod může a měl by být orgasmickým osvícením – zrodem dívky v Ženu. Jenže když si žena nechá vsugerovat mužský (soutěživý, na výkon orientovaný) postoj k tělu, těhotenství, porodu a mateřství, má zadělána na nespokojenost a psychické i zdravotní potíže. Současný stav ženství je toho důsledkem a důkazem. Porod tottiž přispívá ke změnám funkcí mozku celou kaskádou hormonálních změn. Organismus novopečené matky se „koupe“ v estrogenech, oxytocinu, prolaktinu a dalších molekulách schopných zasáhnout nejen do základních tělesných funkcí, ale také do činnosti mozku. Změny jsou natolik markantní, že neurologové užívají nový termín „mateřský mozek“.
{loadposition bannerovy}
I po porodu ženě stále roste mozek (narůstá šedá hmota): dramaticky se zvětšují některé mozková centra. V mateřství např. hraje jednu ze základních rolí čich. Člověk má tento smysl vyvinutější, než jsme běžně ochotni připustit. Matky v tomto ohledu vynikají. Už pár hodin po porodu rozliší matka čichem své dítě od cizích novorozenců. Centra zpracovávající čichové vjemy jsou napojena na amygdalu, v níž se navíc rodí spokojenost a strach. Porod přehodí výhybku mezi těmito centry a způsobí zásadní změnu ve vnímání pachu dítěte. Bezdětným ženám nejdou pachy dítěte dvakrát pod nos, zato matky vnímají pach dítěte jako příjemný. Podobné změny prodělávají i zraková centra. To má za například za následek, že si matka vštípí do paměti tvář svého dítěte tak pevně, jako máloco jiného. Čichové a zrakové vjemy tak přispívají k vytvoření silné citové vazby mezi matkou a jejím dítětem. Opakuji a zdůrazňuji: jen pokud je porod přirozený, nepřerušovaný v naprosté většině zbytečnými lékařskými zásahy.
Jak podstatné to všechno krásné a důstojné po porodu bylo, počínaje tím, že si jako nějaké divoké zvíře pamatuji vůni svých dětí po narození, poznám, že jsou blízko mě i ve tmě podle této vůně a kdykoli s nimi usínám, opíjím se touto vůní, která se od porodu nezměnila a vždy mi připomene okamžik, kdy jsme se spatřili poprvé, znovu a znovu prožiji okamžik zamilování do mateřství, napsala mi jedna šťastná a moudrá, protože šťastně porodivší maminka.
Ženám po těhotenství a porodu naroste mozek, píše se v jiné zprávě. Slovy současné počítačštiny, žena nejméně dvakrát v životě, v pubertě a v těhotenství a po porodu, zmnohonásobí operační paměť. Vědci v rámci jednoho výzkumu prozkoumali magnetickou rezonancí mozky devatenácti matek. První snímky s vysokým rozlišením pořídili zhruba tři týdny po porodu. Stejné sledování zopakovali o 2 až 3 až 4 měsíce později. Mozky matek za tuto krátkou dobu „povyrostly“. Zvětšil se objem šedé hmoty ve středním mozku, v temenních lalocích a v kůře v přední části mozku. Nárůst šedé hmoty se týkal i významných center středního mozku, jako je hypothalamus, substantia nigra a amygdala. Už to samo je pozoruhodné zjištění, protože lidský mozek za normálních podmínek tak rychlé a razantní změny neprodělává, píše se ve zprávě o tomto výzkumu. Jenže, a to je to nejdůležitější poselství naznačující obrovskou šanci žen (a tragicky ignorantské chyby porodníků) – Čím pozitivnější vztah měla matka k dítěti, tím byl nárůst v těchto částech mozku výraznější!
Je to logické: narození potomka vytváří podmínky k tomu, aby se aktivita hypotalamu držela v plných obrátkách. Matka je tím připravována na nároky spojené s výchovou potomka. Získává k ní motivaci a nachází v ní uspokojení. Úspěchy při výchově (zvláště když své děti jen chválí a chválí a důvěřuje jim) vazbu na dítě dále prohlubují. Substantia nigra a amygdala zpracovávají emoce a navozují pocity uspokojení. Podílejí se rovněž na pocitech strachu a úzkosti. U zvířecích (a také lidských) matek se po porodu dramaticky zvýší odolnost ke stresu a otupí se přirozená bojácnost (nejen já tomu říkám kvočnovský efekt).
| {loadposition reklamni6} |
Mateřství vylepšuje i prostorovou paměť. Tento efekt navíc vydrží až do pokročilého věku a s každým dalším porodem dál zesiluje. Mateřství se dokonce jeví jako účinná prevence degenerativních onemocnění mozku, jež přicházejí ve stáří. Hormon oxytocin uvolňovaný ve velkých množstvích při porodu a kojení posiluje zvířecím (a tedy i lidským) matkám část mozku zvanou hipokampus. Toto centrum sehrává rozhodující roli při ukládání informací do paměti. Některé studie tak ukázaly, že i ženám se porodem posílí paměť!
Jestliže je za normálních okolností mozek žen jiný než mozek mužů, pak po porodu se liší od mužského ještě víc. Muži se o výkonnosti mozku žen na mateřské dovolené obvykle nevyjadřují v superlativech, ale to je omyl (vycházející z mužského vnímání reality). Mozek matky je v mnoha ohledech výkonnější, a my muži jen tiše závidíme.
Naznačuji, že ženy dostaly (svým tělem) evoluční výhody umění přizpůsobit se a vyvíjet, aniž by musely vyvinout tolik úsilí, které musí vyvinout muži. Většina současných žen přitom nemá ani tušení, že mají tělo jako Rolls Royce, protože je používají jako Trabanta. Přitom by stačilo jen nepřekážet si, a nechat tělo, ať se samo projeví… a jen tiše žasnou a užívat si se.
Tělo ženu neomezuje, právě naopak: současná žena omezuje své tělo.
Zdroj: www.respektkporodu.cz