Inspirativní prostředí

Stejně tak, jako se snaží v mateřských i základních školách, v družině, zájmových kroužcích nebo na uměleckých školách zpříjemnit a ozvláštnit dětem jejich studijní či hrové prostředí, mělo by být přistupováno k zařizování a vybavování dětských pokojíčků i jiných osobních prostorů doma. Nápaditý nábytek, obrázkové doplňky estetické hodnoty, nástěnka na dětské výtvory, využití dětských prací a výrobků… Vše, co dítě obklopuje, je také inspiruje a motivuje k tvořivosti a rozvíjí jeho fantazii. A to je více než žádoucí.

Hra Na opičky

Kdo chce mít kreativní dítě a vychovávat je v duchu samostatného vymýšlení, soutěživosti, ideovosti, měl by být samozřejmě osobním vzorem, jít příkladem. Děti kopírují dospělé, a rodiče i pedagogy především. Nestyďte se tedy zahrát si s nimi onu známou hru Na opičáky, Na opičení, Na divadlo nebo jenom na takové obyčejné Opakování či Repete. Stačí potom pouze dodat: „Uděláš to lépe? Jinak?“ Vynaleznete-li cokoli nové, uvidíte, jak rychle budete trumfnuti něčím mnohem lepším a důmyslnějším!

Hračky a předměty kolem nás

Při nákupu hraček, dárečků, společném zařizování pokojíčku s nimi společně rozvíjejte svoji i dětskou fantazii. Ani jednomu z vás to neuškodí, když si jenom tak „zaskotačíte“. Vše, co nás obklopuje, nás také rozvíjí a nutí k další činnosti, aktivitě a vylepšování. Takové zajímavé a produktivní dárky, které nezůstanou na dně skříně, jsou v žebříčku atraktivity u dětí úplně nahoře. Rozhlédněte se po nabídkách na trhu, občas se objeví něco vážně zajímavého, co stojí za to a nad čím děti zatleskají (barvy na sklo, textil, na keramiku, různé modelíny, moderní stavebnice a skládačky, neznámé hry,…).

Přístup a odezva okolí

Můžete vymyslet i spoustu dalších podnětných nápadů, jak ty nejmladší motivovat a přinutit je k akci, reakci, seberealizaci. Aktivní přístup rodičů, vychovatelů, pedagogů, vedoucích je to, bez čeho se ale žádná činnost neobejde. Kladná hodnocení, obdiv, využití nápadů ve prospěch ostatních, veřejná pochvala – to dokáže nemožné. Pokud však dítě zvenčí pocítí nulovou podporu, apatii, nezájem, neochotu spolupracovat a neuslyší-li žádné rady, žádá-li si je, nemůžeme počítat s tím, že příště bude mít o něco podobného zájem. Potom se může stát, že usedne k televizi, počítači nebo s mobilem v ruce do lenošky a bude dělat přesně to, co je od kreativních činností na hony vzdálené!