Realita?
Dobře jsou podchyceny talenty sportovní, které si vydobyly ve školství pevné místo nejenom díky individuálním vzdělávacím plánům, ale dokonce zřizováním samostatných sportovních tříd a škol. Stejné štěstí mají děti nadané pro jazyky, případně ještě mají možnost navštěvovat školu, která vzdělává v cizím jazyce. Také dobré matematické dovednosti a vědomosti mohou uplatnit žáci ve speciálních třídách. A nesmíme zapomenout ani na výjimečné školy, které vytvořily místa pro kluky a holky s mimořádným intelektem.
Rozmístění škol, které zachycují děti s vyjímečnými schopnostmi, je ale naprosto nahodilé a bez systému, takže nejsou určeny pro každého. A tak se mnohem častěji stane, že se vyjímečně talentovaný žáček dostane do školy standardní.
Co ho čeká? Jedním slovem LOTERIE!
Ač má český vzdělávací systém zakotven ve svém základu péči o nadané žáky, ne každá škola ji umí uchopit a provést. Proč? Záleží totiž na pedagogickém personálu. Na konkrétních lidech. A ti nejsou všude stejní!
Ideální učitel už v prvním ročníku pozná, že má před sebou žáka, který výrazně vyčuhuje z průměru. Všimne si nejenom vyjímečných znalostí a dovedností, ale neujde mu ani chování a projevy, které jsou pro tyto děti zpočátku typické. Talentovaný kluk nebo holka jsou z rodiny zvyklí být středem pozornosti a najednou se o ni mají dělit s ostatními spolužáky. A dokonce se po nich chce, aby s nimi spolupracovali. Doma slyší neustále: „No, řekni (ukaž) ostatním co umíš!“ A ve škole: „Nemůžeš všechno říkat (dělat) ty sám. Musíme dát šanci i dalším dětem, aby ukázaly, co umí!“ Nové situaci se tak přizpůsobují velice těžko a pojmou ji po svém. Stále se hlásí, vykřikují a o přestávce učitele pronásledují, aby si s ním promluvili o samotě. Spolužákům se „snaží pomáhat“, stále se otáčejí, odpovídají nebo dělají věci za ně a čekají, že ušetřený čas bude věnován jim. Domluvy a vysvětlování ze strany učitele se míjí účinkem.
Ideální pedagog má jasno, přestože ho jeho kolegové a kolegyně přesvědčují, že je to žák nevychovaný, zlobivý, který jenom vyrušuje. On ale ví svoje a odmítá ho zařadit do škatulky drzounů a problematických dětí. Naopak. Žáka doporučí do pedagogicko psychologické poradny. Dostane potvrzeno, že se jedná o dítě nadané a má několik možností, jak s ním dále pracovat. Může mu po dohodě s rodiči umožnit přeskočit ročník, zařídit, že bude moci navštěvovat určité předměty ve vyšších ročnících nebo zvolí individuální plán. Samozřejmě ho bude podporovat, přistupovat k němu s pochopením a iniciovat další podněty, které umožní jeho rozvoj. A neustále se bude snažit lobovat v jeho prospěch a bránit ho proti nespravedlivému hodnocení nebo přímo zápornému škatulkování svých kolegů a ostatních spolužáků.
To udělá ideální pedagog. Přísně chráněný školní druh!
Pár exemplářů se vyskytuje na každé škole, ale jejich zápal, elán, zkušenosti a pedagogický takt, které jim dávají punc jedinečnosti, jsou velice náchylné na vyhoření. Nehledě na to, že práce s nadanými dětmi je opravdu náročná, jak na vzdělávací bázi, tak především co se týká jejich psychického rozpoložení. Především, když vejdou do pubertálních let.
A tak tu máme dítě na jedné straně s výbornou pamětí a s vědomostmi či schopnostmi, které mnohdy převyšují ty učitelovy a na druhé malého nebo většího perfekcionalistu, který při neúspěchu křičí, obviňuje sebe nebo neadekvátně vybuchuje zlostí. Také někdy apaticky sedící hromádku neštěstí, když ho téma výuky nezaujme nebo je pro něj příliš snadné. Dítě často velmi senzitivní, které přehnaně reaguje na podněty z okolí. Silnou osobnost, která by ráda všechno ve třídě organizovala a vedla nebo naopak tichou myšku, která nikdy nespolupracuje se spolužáky a neúčastní se jakéhokoliv dění ve škole. V určité době žáka neúspěšného, protože ho látka nudí nebo nemá pro množství mimoškolní aktivity čas na učení pro školu či má jen strach se projevit před ostatními. Myslitele, který uvažuje často úplně jinak než ostatní děti. Človíčka, který dokáže rozlousknout složité komplexní problémy a z toho mu dělá problém vyřešit naprosto jednoduché zadání. Prostě žádný průměr, na který je nastaven celý vzdělávací systém v České republice.
Porozumět tak rozmanitému spektru vlastností a způsobů chování v jednom člověku je opravdu náročné a ne každý učitel má tu schopnost pracovat s takovým žákem. A tak se mnohdy stane, že přes neobvyklou výbavu, kterou některé vyjímečné děti dostaly do vínku, se místo posilování sebevědomí, úspěchů v soutěžích a motivaci k celoživotnímu vzdělávání dočká nadaný žák nepochopení, ústrků, špatného hodnocení nejenom od svých spolužáků, ale i od těch, kteří by měli jeho talent rozvinout. Dokonce se stane, že jeho nadání ani nikdo neobjeví. Záměr? Ani náhodou. Všechno je opravdu o lidech. A taky o velkém štěstí!