S nedávno proběhnuvším dramatem ohledně nezvěstné Aničky či stále přicházející zprávy z médií o identifikaci a rozbití sítě pedofilů zvyšují obavy rodičů o bezpečí jejich dětí. Na jedné straně statistiky pochopitelně rodičům dávají za pravdu. Ve Velké Británii je každoročně evidováno zhruba 140 000 nezvěstných dětí, u nás to je 9 000 a ve Spojených státech pak přes 600 000 mladistvých ročně, převážně dívky. Naštěstí drtivá většina z nich se vrátí bezpečně domů.
Vyděšeným rodičům přichází na pomoc technika. Mohou si pořídit GPS lokátor, který vypadá jako hodinky a k tomu účelu ho dítě i využívá, ale hlavně je schopen rodiče formou sms nebo emailu informovat o každém kroku jejich dítěte. Nelze ho sundat nebo deaktivovat, aniž by nepřišlo rodičům na mobil varování a informace o poslední lokaci.
| {loadposition reklamni3} |
Hodinky jsou určené pro děti od 3 do 12 let. Tady je skutečně na zvážení, zdali děti mladší 6 let takový přístroj skutečně potřebují, neboť se předpokládá, že by se neměly nikdy z bezpečnostních důvodů samostatně pohybovat bez dozoru rodičů nebo jiných odpovědných osob, např. učitelů nebo lékařů.
Jisté námitky by také mohli mít například učitelé či jiný dozor, neboť sledování lokace dítěte vlastně sleduje i je. Lze namítnout, že GPS lokátor na zápěstí dítěte nemíní nic zlého proti třetím osobám, přesto někdo i z objektivních důvodů může mít pochopitelně pocit z narušení soukromí. Nehledě i k tomu, že od určitého věku to může být nepříjemné i samotným dětem. Nemůžou se „hnout“, aniž by neměly obavy, zdali jim jejich rodič není v patách.
Celá dobrá myšlenka může být také sbořena třetí cizí osobou, vybavenou čtecím zařízením pro GPS lokátory. Člověk, když si nechá na internetu vyhledat různou špionážní techniku, zjistí, jaká pestrá paleta všelijakých snadno a za málo peněz dostupných přístrojů se pro běžného spotřebitele nabízí! Je skutečně velmi jednoduché si pořídit jakékoliv sledovací zařízení a mít tak na mušce kohokoliv 24 hodin denně bez jeho vědomí. Je to děsivé a při hlubším studování stránek člověka musí úzkostně svírat ze všech potenciálních hrozeb. Musí jen doufat, že svět je plný slušných lidí, kteří nemají nic takového zapotřebí.
Nicméně nabízí se otázka, na kolik je daný lokátor skutečně důležitý pro bezpečnost dítěte?
Nehledě k tomu, že rodič, který doposud žil normálním životem, se možná až paranoidně soustředí na sledování mobilu, netrpělivě, kdy přijde další oznámení, aby se ujistil, že je vše v pořádku.
Musíme si však uvědomit to nejfaktičtější. GPS lokátor před jakýmkoliv nebezpečím naše dítě neochrání. Pouze a jen informuje o jeho lokaci. Jestliže naše dítě napadne nějaký útočník, lokátor je to nejmenší, co ho bude zajímat. Jestliže se vůbec osmělý přístroj zničit nebo deaktivovat, dozvíme se jen, kde se naposledy dítě nacházelo. Útočník ho může odvézt kamkoliv.
{loadposition bannerovy}
GPS lokaci již mnozí známe z prostředí našich domácích mazlíčků, do jejichž kůže nechali někteří majitelé vpravit lokační čipy. A zde skutečně chápu podstatný význam těchto přístrojů, zejména když máme doma dražší rasu, která jaksi má svou hlavu a neposlouchá svého páníčka. Ale děti nejsou zvířátka. Podstatně důležitější prevencí před únosem dítěte je naučit ho základní pravidla chování v kontaktu s cizí osobou – a zde ani není na škodu si dítě vyzkoušet s pomocí známého, kterého potomek nezná; stanovit pravidla, kde se dítě může pohybovat, stanovit čas – v jakých intervalech se dítě musí rodičům hlásit apod.
„Ztracené“ dítě ještě neznamená, že už je páchaný zločin. Po ulici nechodí pouze lidé, číhající na nevinné oběti na každé autobusové zastávce. Většina z nás respektujeme jistý nepsaný morální kodex a umíme malému zoufalci poradit. Každé samostatně se pohybující dítě po ulici by mělo znát celé své jméno, jména rodičů a adresu. Není ani na škodu, aby mělo podepsané oblečení, popř. uvedený mobilní kontakt na rodiče.
.