Jak nejen během pandemie s dětmi mluvit o smrti blízkého

Foto: Pixabay

Smrt blízkého člověka je pro dospělé bolestná a komplikovaná, ale pro děti, které se se ztrátou setkávají poprvé, může být stejně matoucí jako rozrušující. Zvláště v současné době, kdy roste počet lidí, jež umírají v souvislosti s pandemií COVID-19, kterou minimálně školní děti vnímají na vlastní kůži, je třeba vědět, jak jim umět říct tuto špatnou zprávu. Je přitom několik cest, jak je můžete podpořit, a věcí, které můžete při jejich truchlení očekávat.

Co je to ztráta a zármutek?

Ztráta i zármutek mohou mít na člověka výrazný psychický dopad. Ztráta je obvykle spojena s něčím, co se může vrátit, zatímco zármutek může být něco trvalejšího, například rozvod nebo úmrtí přítele či člena rodiny. To, co činí práci se zármutkem po úmrtí tak obtížnou, je proces uvědomění si a přijetí skutečnosti, že se tato osoba už nevrátí.

Jak truchlí děti?

Reakce dítěte na smrt blízké osoby se liší v závislosti na jeho věku a předchozích životních zkušenostech. Všechny děti jsou jiné a níže uvedené příklady reakcí podle věku lze použít pro děti různého věku a intelektuálních schopností.

Malé děti do 5 let často nechápou, že smrt je trvalá, a mohou se ptát, zda se zemřelá osoba vrátí. Mohou se u nich projevovat i jiné projevy chování, jako je lpění na pečovateli, nebo vykazovat některé regresivní projevy chování, jako je pomočování. Toto chování je velmi běžné a obvykle po uplynutí určité doby ustane.

Starší děti ve věku od 6 do 11 let začínají chápat, že smrt je navždy (i když některé šestileté děti budou s tímto pojmem stále bojovat), a mohou se obávat, že zemřou i další blízcí členové rodiny a přátelé. Mohou začít klást více otázek a chtít pochopit, co se stalo. Svůj zármutek mohou projevovat hněvem a pociťovat fyzické bolesti.

Dospívající a mladí teenageři zhruba od 12 let chápou, že smrt je nevratná a že potká každého, včetně jich samotných. Často se zajímají o to, proč se věci dějí. Jejich reakce se liší a mohou zahrnovat apatii, hněv, extrémní smutek a také špatnou koncentraci.

Říkejte dětem opravdu

Nejdůležitější je neskrývat pravdu a neodkládat ji. Je přirozené, že chcete své dítě chránit, ale nejlepší je být upřímný. Když dítěti řeknete, co se stalo, zvýšíte tím také jeho důvěru ve vás a pomůžete mu lépe se vyrovnat se ztrátou milované osoby.

Pokuste se najít bezpečné a klidné místo, kde budete s dětmi mluvit, a promyslete si, co jim řeknete. Požádejte děti, aby se posadily s vámi. Pokud se jedná o malé dítě a má nějaký oblíbený předmět, hračku nebo šidítko, které rádo nosí, nechte mu ho. Mluvte pomalu a často dělejte pauzy, abyste jim dali čas na pochopení a sobě čas na zvládnutí vlastních pocitů.

Buďte empatičtí a upřímní k dětem všech věkových kategorií, ale dbejte na to, abyste se vyjadřovali zejména k malým dětem a nepoužívali eufemismy. Říci něco jako “někoho jsme “ztratili” malé dítě ještě více zmate, protože nebude chápat, co to znamená. Klinické psycholožka Dr. Lisa Damourová specializující se právě na děti a dospívající, doporučuje následující: “Pro dospělé je užitečnější vřele a něžně říci: ‘Musím se s vámi podělit o velmi smutnou zprávu. Zemřel tvůj prarodič. To znamená, že jeho tělo přestalo fungovat a my už ho neuvidíme.” Pro rodiče může být těžké použít tak přímou řeč, ale je důležité být upřímný a transparentní.

Budete muset dát dětem čas, aby tyto informace vstřebaly. Malé děti mohou reagovat tím, že budou vypadat, že neposlouchají. Buďte trpěliví a počkejte si, až vám budou věnovat svou pozornost. Buďte také připraveni na to, že mladší děti budou klást stejné otázky znovu a znovu, a to jak v tuto chvíli, tak i v následujících dnech a týdnech.

Zkontrolujte, zda se u nich neobjevuje sebeobviňující “kouzelné” myšlení. Některé děti se mohou obávat, že řekly nebo udělaly něco, co způsobilo smrt. Děti všech věkových kategorií se mohou cítit provinile, proto nenápedně zjistěte, zda se necítí nějakým způsobem zodpovědné. Třeba se jich můžete zeptat: “Máš obavy, že tatínek zemřel kvůli něčemu, co jsi řekl nebo udělal?”. Jednoduše jim vysvětlete, co se stalo, a ujistěte je, že za to nemohou. Například: “Neudělal jsi nic špatného. Byl to bacil, který způsobil, že tatínek onemocněl a přestal dýchat. Mohl se nakazit kdekoli. Nikdo s tím nemohl nic dělat a nikdo za to nemůže.”

Podle psycholožky jsou jejich reakce často vedeny snahou pochopit, co to znamená umírat a proč lidé umírají. Rodiče proto mohou svým malým dětem pomoci tím, že jim jasným a přímým jazykem vysvětlí, co se stalo s člověkem, který zemřel:

“Babiččino tělo přestalo fungovat.” “Dědečka už neuvidíme, protože už nežije jako my”. Použijte příklad domácího zvířete, rostliny nebo jiné živé věci, která zemřela. Děti od 6 let, které mají představu o smrti, mohou mít spoustu otázek. Nechte je, ať se ptají. “Informace jsou pro ně užitečné,” řekl Damour.

Je také důležité, aby si rodiče a pečovatelé uvědomili, že neexistuje žádný “správný způsob”, jak dítě truchlí, říká Damourová. Některé děti budou své emoce vyjadřovat velmi výrazně, zatímco jiné budou své trápení zpracovávat tiše. V některých případech se děti mohou zdát vyladěné nebo roztěkané. Každá z těchto reakcí je normální.

Je v pořádku, že truchlím před svým dítětem?

Je zcela v pořádku – a přirozené, že před svým dítětem dáváte najevo své pocity, tedy i smutek. Snažte se připravit tak, abyste dítě svou reakcí neznepokojili, ale buďte upřímní. Pokud jste smutní a pláčete, řekněte mu, jak se cítíte, a ujistěte ho, že není nic špatného na tom, když své pocity dáváte najevo a vyjadřujete je ostatním. To dětem pomůže lépe pojmenovat, prožívat a projevovat vlastní pocity.

Jak mohu svému dítěti pomoci vyrovnat se se zármutkem?

Truchlení je pro děti i dospělé důležitým způsobem, jak se vyrovnat se ztrátou milované osoby. Je důležité, aby se děti zapojily jakýmkoli způsobem, který považujete za vhodný a který jim vyhovuje. Truchlení umožňuje vašemu dítěti přijmout smrt milované osoby, oslavit její život a rozloučit se s ní.

Najděte způsob, jak například uspořádat vzpomínkovou akci a ukázat, jak významná osoba pro vás všechny byla. Najděte způsob, jak se vaše dítě může se zemřelou osobou spojit, projevit jí lásku a ukázat, jak důležitá byla v jeho životě. Děti mohou namalovat obrázek, přečíst básničku, zazpívat písničku nebo připravit si jinou vzpomínku.

Různé rodiny budou mít různou duchovní víru nebo kulturní zvyklosti. Pokud se vaše rodina hlásí k určité víře, může být užitečné obrátit se na duchovního vůdce, který vás může podpořit při vysvětlování úmrtí a poskytnout útěchu vám i vašim dětem. Všechny víry mají nějaké vysvětlení, co znamená, když někdo zemře a toto vysvětlení může být pro dítě v dané chvíli silnou podporou.

Jak mohu chránit duševní zdraví svého dítěte po úmrtí blízké osoby?

Existuje několik způsobů, jak můžete svému dítěti pomoci cítit se lépe a chránit jeho duševní zdraví:

  • Dítěti nadále poskytujte láskyplnou a soustavnou péči od vás, rodiče, příbuzného nebo opatrovníka, kterému důvěřuje a dobře ho zná.
  • Kojenci a malé děti se nadále cítí bezpečně a milovaně prostřednictvím láskyplného fyzického kontaktu, zpěvu, mazlení a houpání.
  • V maximální možné míře zachovávejte běžný životní režim a struktura. Snažte se zachovat pravidelný denní režim s časem na činnosti, jako je úklid, školní práce, cvičení a hra.
  • Pokud děti projevují náročné a/nebo regresivní chování, snažte se pochopit, že je to jejich způsob, jak dát najevo to, co nedokážou verbalizovat, a netrestejte je.
  • Zajistěte, aby ostatní děti v životě dítěte byly prostřednictvím svých učitelů nebo rodičů informovány o tom, co se stalo, aby mohly dítě po návratu do školy podpořit.

Nezapomeňte také pečovat o vlastní fyzickou a psychickou pohodu. I vy truchlíte. Může být těžké podporovat děti a zároveň se vyrovnávat s vlastními pocity, proto je velmi důležité, abyste si udělali čas sami na sebe a pečovali o sebe. Pokud se necítíte dobře, nemůžete svým dětem pomoci.

Dopřejte si dostatek spánku, správně se stravujte, cvičte, věnujte čas relaxaci (například poslechem hudby) a mějte také někoho, na koho se můžete obrátit s žádostí o emocionální podporu. Snažte se vyvarovat jakýchkoli škodlivých praktik, jako je zvýšená konzumace alkoholu.

Zdroj:

  • https://www.unicef.org/parenting/child-care/how-talk-your-children-about-death-loved-one
  • https://eu.usatoday.com/story/community-hub/funeral-planning/2020/07/15/child-grief-during-pandemic/3194707001/

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru
Tvorba webových stránek: Webklient