Děti z bohatších rodin jsou šťastnější, ukazuje to průzkum UNICEF

Foto: Depositphotos

Děti z bohatých rodin jsou šťastnější. Pro pocit štěstí jsou pak nejdůležitější kamarádi a rodina. Podle výsledků studie Mladé hlasy 2021 se více než polovina dětí v Česku cítí šťastně, přičemž podíl šťastných dětí se u nás v čase příliš nemění. Nešťastné jsou, když se jim nedaří ve škole nebo když jim někdo nadává. Ukázal to průzkum česká pobočky UNICEF.

Česká pobočka UNICEF zveřejnila nyní i druhou část dat z výzkumu Mladé hlasy 2021. Unikátní sociologická studie, která od roku 2001 proběhla již popáté, mapuje názory, postoje a očekávání českých dětí. Odpovědi na otázky zaměřené na školu a kamarády prozradily, jaké mají děti vztahy s opačným pohlavím, jak je pro ně obtížné mluvit ve škole o problémech nebo jak moc jsou mezi jejich přáteli a známými rozšířeny návykové látky. Nezanedbatelnou roli v těchto oblastech často hraje finanční situace rodiny, podobně jako v kategorii štěstí, kterou UNICEF zveřejnil 21. října.

Více dětí v rodině = menší zájem na vzdělání

České děti nejčastěji chodí do školy proto, aby se učily a byly vzdělané. Učení jako důvod, proč chodit do školy, zahrnovaly ve svých odpovědích méně děti z početnějších rodin. Vzdělanost zmiňovaly častěji děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů a z domácností s oběma rodiči. Děti také odpovídaly, že chtějí mít kvalifikaci a “stát někým”, ale často se vyskytovala i věcnější odpověď: “musím” (25 %).

“Škola pro jednotlivé děti také znamená osobní rozvoj, vytváření zážitků, životních zkušeností a návyků i cestu k tomu, co je baví,” doplňuje Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Učitele mají raději dívky, méně pak děti z chudých domácností

Téměř polovina dětí má dobrý vztah s učiteli, 27 % z nich jej hodnotí jako velmi dobrý a 22 % jako průměrný. Velmi dobré vztahy se svými kantory mají častěji dívky, výrazně méně potom děti z příjmově slabších domácností. Špatný vztah zmínila jen 2 % dotázaných, téměř vždy se jednalo o žáky z učilišť. Takové děti většinou zmiňovaly, že jim učitelé nenaslouchají, nechovají se fér, neumí učit nebo jim dávají moc úkolů.

Se spolužáky více než polovina dětí vychází dobře, velmi dobré vztahy mají mnohem častěji děti z příjmově silnějších domácností (44 %) oproti těm slabším (18 %). Děti, které žijí v čtyřčlenných domácnostech, častěji označovaly své vztahy jako “velmi dobré”. Se spolužačkami velmi dobře vychází častěji dívky. Jako důvod špatných vztahů se spolužáky a spolužačkami děti nejčastěji uváděly šikanu a fakt, že se k nim nechovají hezky. Vřelý vztah k opačnému pohlaví má 21 % dětí, převládá spíše vzájemný respekt, a to nejčastěji na gymnáziích.

Když děti tráví čas s kamarády, nejčastěji si povídají o svém přátelství, opačném pohlaví nebo prospěchu ve škole. Dívky také často zmiňují módu a oblečení. Prospěch se řeší nejvíce na gymnáziích, rodinné problémy zaznívají frekventovaněji mezi dívkami a u dětí z příjmově slabších domácností. Opačné pohlaví je tématem výrazně častěji na učilištích. “Jednotlivé děti také zmiňovaly témata ekologie, genderu a poruch příjmu potravy, námět k rozhovoru tvoří i politika, volby, situace v ČR nebo v Afghánistánu,” podotýká Pavla Gomba.

Moravské děti si nestěžují tolik

Pro 26 % dětí je snadné ve škole mluvit o svých problémech a potřebách, 11 % to naopak označilo za těžké. Dalších 43 % se pohybuje někde mezi. Artikulovat problémy a potřeby je lehké častěji pro žáky na gymnáziích a děti z příjmově silnějších rodin, a to nejvíce díky dobrým vztahům s učiteli a spolužáky. Rozdíly se vyskytují i na regionální úrovni, vyjádření problémů a potřeb je náročnější pro děti na Moravě. Těžké je to prý nejčastěji proto, že nemají odvahu mluvit. Děti také zmiňovaly, že „(druhým) je jedno, na co si stěžuji“ nebo že „učitelé problém bagatelizují“.

Kdyby jednotlivé děti mohly říct učitelům, co si o škole opravdu myslí, chtěly by například, aby si s nimi víc povídali o životě. Vzkázaly také, že jim on-line výuka pokazila kontakt s kamarády a že se nechtějí “biflovat”, ale naučit se, jak si informace získat. Rodičům by naopak jednotlivé děti řekly například to, že se bojí písemek, protože toho po pandemii covid-19 umí méně.

Více než polovina dětí je členem nějaké organizované skupiny nebo chodí na kroužky. Méně se podobných aktivit zúčastňují děti na učilištích a děti z příjmově slabších domácností. Až 60 % dětí navštěvuje nějaký sportovní kroužek, častěji se jedná o chlapce. Dívky chodí také do tanečních či výtvarných kroužků. Členem skauta je 13 % dětí. Na Moravě děti častěji navštěvují církevní skupiny, a to hlavně ty z rodin s více sourozenci.

Ve věkové skupině 14–17 let má příležitostnou placenou brigádu třetina žáků. Častěji se jedná o děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů a ty, které, které žijí v domácnostech s 3 a více členy (28 %). Nejčastěji si přivydělávají žáci středních škol, na gymnáziích a učilištích se brigády vyskytují méně.

Cigarety a alkohol? Každé druhé dítě “někoho zná”

Více než polovina dětí zná někoho, kdo vyzkoušel cigarety a alkohol. Jedná se hlavně o starší děti, nejčastěji ze středních škol a učilišť. 15 % dětí znalo někoho se zkušeností s drogami. “Oproti roku 2017 se jedná o mírný pokles – v minulých Mladých hlasech na tuto otázku kladně odpovědělo 20 % dětí. Mírně sestupnou tendenci má i podíl cigaret a alkoholu, stále se ale jedná o alarmující čísla, kterým je třeba věnovat pozornost,” dodává Pavla Gomba.

Dívky nejvíce obdivují hudební skupiny, zpěváky a herce, chlapci tíhnou ke sportovcům. Děti ale vzhlížejí i k Billu Gatesovi, Ewě Farné, Tomášovi Klusovi nebo slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Řada z nich obdivuje i fiktivní postavy, jako je Batman, Superman nebo Harry Potter.

Nejvíce dívek by se v dospělosti rádo stalo zdravotní sestrou, veterinářkou, učitelkou nebo modelkou. Chlapci častěji zmiňovali policistu, podnikatele nebo fotbalistu. Jednotlivé děti by ale rády byly také milionáři, potápěčkami nebo youtubery. Někdy mají i mnohem konkrétnější představy – zazněl také ochránce národního parku Šumava, malířka skla nebo myslivec, protože “má pěkný oblek, pušku a ošetřuje stromy a ptáčky”.

Sběr dat pro studii proběhl v červenci, srpnu a září 2021. Na otázky odpovídalo 426 dětí mezi 9–17 lety, vzorek byl rovnoměrně rozdělen podle pohlaví a věku i s proporčním zastoupením kraje a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Šetření proběhlo formou osobního rozhovoru v přirozeném prostředí dítěte. “Množství dětí zažilo vůbec poprvé, že by se někdo vážně zajímal o jejich názor,” podotkla Jana Proboštová, vedoucí výzkumu agentury STEM/MARK, která pro UNICEF ČR studii realizovala.

1 názor na “Děti z bohatších rodin jsou šťastnější, ukazuje to průzkum UNICEF”

  1. Děti z bohatších rodin jsou šťastnější, ukazuje to průzkum UNICEF – to je výsledek hodný grantu na další výzkum.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru
Tvorba webových stránek: Webklient