Děti narozené během pandemie mají nižší IQ, vědci viní zaneprázdněné rodiče

Děti narozené během pandemie koronaviru mají výrazně nižší verbální, motorické a celkové kognitivní schopnosti než děti narozené před ní. Tvrdí to alespoň výzkumníci z americké Brownovy university ve svém šokujícím průzkumu z minulého a tohoto roku.

Studie zahrnovala 672 dětí ze státu Rhode Island. Porovnávali se skupiny dětí narozené před a během koronavirové pandemie. Děti zařazené do studie se narodily v běžném termínu, neměly žádné vývojové poruchy a byly převážně bílé barvy pleti.

Homeworking, stres a málo péče

Prvních několik let života dítěte je pro jeho kognitivní vývoj rozhodujících. Covid-19 však vyvolal uzavření podniků, školek, škol a dětských hřišť a život kojenců se výrazně změnil, rodiče byli ve stresu a napětí, protože se snažili skloubit práci a péči o děti. Podle vědců se zdá, že díky omezené stimulaci doma a menší interakci s okolním světem dosahovaly děti v období pandemie v IQ testech určených k hodnocení kognitivního vývoje mnohem nižších hodnot, než děti narozené i jen několik měsíců před začátkem pandemie.

Klíčovým faktorem ovlivňujícím tyto nižší výsledky u kojenců byl podle něj pravděpodobně také stres rodičů, kteří se potýkali s problémy jak v zaměstnání, tak při zajišťování pozorné péče o děti na plný úvazek.

Sociálně slabší rodiny jsou na tom hůř

„V desetiletí před pandemií se průměrné skóre IQ ve standardizovaných testech u dětí ve věku od tří měsíců do tří let pohybovalo kolem 100, ale u dětí narozených během pandemie se toto číslo snížilo na 78,” uvedl hlavní autor studie docent pediatrie Sean Deoni. S tak nízkými hodnotami se lékaři setkávají obvykle v případě vážných poruch. Studie, která bude ještě podrobena odborné recenzi, navíc poukazuje na data, jež prokazují, že děti z nižších socioekonomických vrstev si v testech vedly hůře, než ty z lépe situovaných rodin. „Asi nepřekvapí, že nejvíce byly postiženy děti z rodin s nižší socioekonomickou úrovní, protože to rezonuje s mnoha dalšími finančními, zaměstnaneckými a zdravotními dopady pandemie,” píše Deoni.

Vzhledem k tomu, že tyto údaje pocházejí z relativně bohaté části USA, kde jsou sociální podpora a dávky v nezaměstnanosti štědré, lze se obávat, že v chudších částech země a světa by situace mohla být horší.

Zda budou mít tyto nižší výsledky dlouhodobý dopad, není jasné. V prvních několika letech života jsou položeny základy poznávání, podobně jako při stavbě domu – je snazší stavět solidní dům, když máte kvalitně položené základy, řekl Deoni. „Čím je dítě starší, tím je jeho schopnost korigovat směr vývoje menší,“ dodává.

Zdroj: https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.08.10.21261846v1.full.pdf