O porodech a porodnictví se mluví stale častěji. Dlouhá léta jsme slýchali hlavně to, jaké má naše země v této oblasti výborné výsledky a že rozhodně není třeba nic měnit. Právě neochvějnost tohoto tvrzení bere v poslední době za své. Ukazuje se totiž, že mnohé státy, které mají narozdíl od České republiky rozvinutý, pestrý systém péče, dosahují stejných nebo dokonce lepších statistických výsledků.
Než se narodí, může většina žen v noci klidně spát. Pokud však očekávané miminko v jejich břiše uprostřed noci nekope, místo aby snilo, jaké to bude, až se narodí.
Má způsob, kterým se člověk narodí, vliv na jeho další vývoj? Co lze udělat pro to, abychom dokázali dítě přivést na svět pro něj nejlepším možným způsobem? Mimo jiné i na tyto otázky odpovídal v rozhovoru s Magazínem Maitrea psychoterapeut J. Bhagat Zeilhofer.
Zdravotnická péče během porodu by měla být zdravá a bezpečná. To je tvrzení, na kterém se bezesporu shodnou lékaři, lékařky, porodní asistentky, rodící ženy, jejich partneři a vlastně celá společnost, protože porod se týká každého z nás.
Porodní asistentka je osoba se zdravotnickým vzděláním, která se specializuje na péči o ženu v průběhu normálního (nekomplikovaného) těhotenství, porodu a šestinedělí, včetně péče o zdravého novorozence a kojence.
Můj případ je podle mého názoru ukázkou toho, jak může odborný spor nepříjemně zasáhnout uživatele zdravotnické péče. Za dobu těhotenství, porodu a šestinedělí jsem byla u lékaře 2x. Kromě toho o mě pečovala porodní asistentka (PA). Její služby jsem si musela hradit sama. Věděla jsem to, přijala, nelituji, ale nemůžu se smířit s tím, že to má být hotová věc a není do budoucna jiná možnost.
Všichni si přejeme mít zdravé dítě, to je nadevše. Ale v koutku duše a nejednou nahlas, když to rozebíráme s přáteli a rodinou, se vyslovíme, že bychom třeba radši holčičku nebo chlapečka. U prvního těhotenství ženy většinou raději upřednostňují holčičku, muži naopak chlapce.
Právě naopak. Takže nechápu ženy, které si neustále stěžují. Jeden téměř typický dotaz: To se vám to píše o porodech, když nemusíte rodit. Tělo zvláště ženu přece hrozně omezuje: jak vypadá, jak nefunguje, pravidelné omezení menstruací, puberta, těhotenství, přechod…
Pro práci duly je potřeba několik předpokladů. Jako první si musí zájemkyně o profesi duly ujasnit, proč chce doprovázet jiné ženy k porodům, jestli má dostatečné zázemí, aby mohla takto časově náročnou a především neodhadnutelnou práci dělat, jestli dokáže zvládat náročné situace, jaké sama měla porody a jak je s nimi spokojená, jestli důvodem pro hledání naplnění v povolání duly není vlastní, nezpracovaný traumatický zážitek z porodu.
Je to žena, která má kladný vztah k rození, ctí porodní proces jako neodmyslitelnou součást přeměny ženy v maminku. Obvykle má sama vlastní porodní zkušenost, ale není to podmínkou.
Není pochyb o tom, že péče v porodnicích se za poslední desetiletí radikálně změnila. Porodnice jsou hezké a více připomínají domov, personál více komunikuje s rodičkami, je možná přítomnost otce u porodu... Běžná rodička, která nemá žádná speciální přání během porodu, bude pravděpodobně spokojená. Na druhou stranu rodička, která má nějaký „netradiční“ požadavek, často tvrdě narazí. A to i přesto, že je její přání z právního hlediska zcela oprávněné. Jaké jsou vůbec některé hlavní problémy českého porodnictví z hlediska práv žen – rodiček?
Péče o dítě 
