| Bude příště očkování proti prasečí chřipce povinné? |
| Očkování | |
| Pondělí, 22 Srpen 2011 15:31 | |
|
Tisková zpráva občanského sdružení ROZALIO Až se příště objeví kvazi-pandemie, jako byla prasečí chřipka, lidé v České republice už se možná nebudou moci svobodně rozhodnout, zda se nechají očkovat. Stát jim to prostě přikáže. A když se rodiče rozhodnou nenechat očkovat své čerstvě narozené miminko proti žloutence typu B, kterou v podstatě nemůže dostat (přenáší se krví a pohlavním stykem), budou jim dle návrhu Ministerstva zdravotnictví úřady moci dítě odebrat a naočkovat ho. Přestože v třeba v sousedním Německu nebo Rakousku se proti této nemoci novorozenci povinně neočkují... Na přelomu let 2009 a 2010 vrcholila panika kolem prasečí chřipky. Podle zprávy agentury Mediafax z konce června minulého roku očekával hlavní hygienik Michael Vít společně s tehdejší ministryní zdravotnictví, že "mexickou chřipkou se nakazí až 70 % obyvatel země, z nichž 15 až 35 % bude klinicky nemocných. U zhruba poloviny z těchto nemocných prognóza odhadovala, že budou potřebovat lékařskou péči. U dalšího jednoho procenta se hovořilo o nutnosti hospitalizace a 0,4 % obyvatel mohlo podle [této] prognózy zemřít." Odůvodňovali tak náklady ve výši 336 milionů Kč, jež byly na ochranu proti údajné pandemii vynaloženy. Jejich prognóza by znamenala 7 milionů nakažených, zhruba 100 000 hospitalizovaných a 40 000 mrtvých. Jenže ve skutečnosti onemocnělo prasečí chřipkou v ČR pouze 2477 lidí. Očkovat se nechalo jen necelých 70.000 lidí (a hlavní hygienik Vít mezi nimi nebyl!), tj. 0,7% populace. Lidé se mohli svobodně rozhodnout - jenže to už by příště podle Ministerstva zdravotnictví nemělo být možné. Problematické ustanovení je v § 38 odst. 7 návrhu zákona, které říká: „Bez souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce pacienta lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví.“ Zákon o ochraně veřejného zdraví sice upravuje i karanténu a povinné léčení pacientů se závažným infekčním onemocněním, avšak na vynucení této léčby návrh zákona pamatuje už v § 38 odst. 1. Tento zákon upravuje už jen povinné očkování, takže je zřejmé, že právě na něj ministerstvo míří pod matoucím pojmem „jiné zdravotní služby“. Důvodová zpráva o tom ostatně raději mlčí. Navržená právní úprava navíc odporuje právnímu názoru Ústavního soudu, podle kterého nelze očkování vynucovat ve výjimečných případech, kdy je to v rozporu s vírou či přesvědčením osoby1. Návrh je také v rozporu s usnesením Výboru pro lidská práva a biomedicínu Rady vlády ČR pro lidská práva, které „doporučuje Ministerstvu zdravotnictví, aby v maximální možné míře umožnilo, aby očkování dětí bylo v režimu dobrovolném při zachování práva na bezplatné očkování“2.
1 Nález Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. III.ÚS 449/06. 2 Viz zápis ze zasedání Výboru pro lidská práva a biomedicínu ze dne 28. 2. 2011: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/vybory/pro-lidska-prava-a-biomedicinu/bio_zapis_28022011_final.doc |
|
Máte zajímavou zkušenost či názor týkající se tohoto tématu? |

Reklamní odkazy
Každý týden skvélá nabídka od Tchibo.
Speciální vyvážená výživa pro děti s poruchou příjmu potravy.
Slevy na služby a zboží pro děti a rodinu





