Navzdory tomu, že na mnoha místech České republiky ještě nepadla ani první sněhová nadílka, všechny děti už se těší na zimu. Nejen na to bílé studené dovádění, ale hlavně na Vánoce. Některé neváhaly a napsaly Ježíškovi už v listopadu. Ale mnoho přáníček ještě vyplněno nebylo.

Dopis Ježíškovi

Jak informovat tu nejkompetentnější osobu o svých tužbách, děti volí různě. Některé vloží dopis do obálky a odešlou poštou. Buď jen s nápisem Ježíškovi nebo přímo na Boží Dar. Jiné vloží své psaní za okno, aby si ho mohl Ježíšek přečíst. U nás před lety po celý prosinec byl na zácloně připevněný obrázek velblouda. Vůbec netušíme, co způsobilo, že se v té malé hlavičce urodil nápad mít vlastního živého dromedára.

A jak jsme si pak měli vysvětlit přání o rok později, kdy dcera chtěla pouze obrovského krokodýla?

Ježíšku, můžeš mi přinést živého koně?

A to je právě to úskalí. Odhlédneme-li od faktu, že často děti mají neuvěřitelné touhy (a nejednou značně nákladné), pak snad každé jednotlivé dítě si přeje pod stromeček zvířátko. Žerty stranou od velbloudů a krokodýlů, neboť na prvním místě nejčastěji bývají štěňata, u děvčat také koně, pak koťata, zakrslí králíci, morčata a další.

Díváte se do těch nádherných dětských očí, jak je v nich zosobněna ta silná touha, která když bude naplněna, exploduje do megalomansky ohromné radosti. A to je právě ta největší odměna pro každého rodiče, když vidí, jak je jeho dítě šťastné. Máte pocit, že jste na té nejlepší planetě ze všech.

V dané chvíli vás nemrzí vůbec nic – ani že jste vybrakovali účet či že jste přistoupili ke koupi něčeho si, co se vám doposud příčilo.

Živého mazlíka nestrčíte do skříně k plyšákům

Hodně hraček děti baví dlouho. S některými vyrůstají. S přesyceným trhem a nutkavostí pořád pořizovat něco nového, vztah dětí k hračkám rychleji vychládá. Doma vrstvíte plyšáky, na některé hračky si dítě po krátké době ani nevzpomene. A čím je starší, tím rychleji ho omrzí.

A stejně tak se to může stát i s vysněným zvířátkem.

Jsou to každoroční lapálie. Před Vánoci si mnozí pořídí nějaké mládě, aby se ho pak po krátké době zbavovali. A to je velmi nedůstojné.

Na co je třeba se připravit

Než si pořídíte domů mazlíčka, zamyslete se, zdali na to skutečně „máte“. I když se dítě dušuje sebevíc, že se bude o něho starat a uklízet, spíš s tím nepočítejte. Jestliže mu to vydrží, budete alespoň mile překvapeni. Dalším faktorem je si uvědomit, zdali pro daného tvora jsou doma patřičné prostory. Někdy z malého štěňátka překvapivě vyroste velmi velké zvíře. Navzdory tomu, že vzhled jeho matky tomu absolutně neodpovídá.

Zvířátka sebou přinášejí i vedlejší problémy. Štěňatům sem tam zachutnají boty, smetáky, polštářky a jiné. Kočka si ráda protáhne drápky po sedačce. Tomu všemu se dá předejít, ale není dobré se pak mstít na zvířeti kvůli naší nepřipravenosti.

A naposledy. Je dobré si uvědomit, že každé zvíře tak jako člověk má svou vlastní povahu a inteligenci. Může to být mazel, ale také pěkný bručoun. Kočička může být přítulná, ale také tvrdohlavá a snadno vás poškrábe i po obličeji.

Většina zvířat snadno pochopí, kde má dělat svou potřebu. Ale bohužel to není sto procentním pravidlem pro každého. U některých mazlíků se můžete snažit sebevíc a stejně, když se vrátíte domů z procházky, si slastně uleví v domácích podmínkách.

Vybírejte s chladnou hlavou

Než tedy podlehnete těm krásným dětským očím a pořídíte domů opravdové štěně nebo kotě, promyslete všechny faktory a úskalí. Mít doma zvíře může působit výchovně, anebo vyvolat řadu nepříjemností.h

Nejste-li si jisti, zdali to zvládnete, můžete si pořídit i takové hračky, které vypadají velmi realisticky, a přitom nedělají loužičky.

legálně pořízený obrázek